Úkolem svářeče je spojovat kovové dílce pomocí různých druhů svařovací techniky. Pracovními činnostmi jsou - příprava ploch pro svařování - vyrovnávání, upínání, příp. další předběžné úpravy polotovarů a součástí, které se mají svařovat - seřizování a nastavování svařovacích agregátů - odporové svařování na bodových, švových a stykových svařovacích agregátech a svařovacích lisech - řezání kovových materiálů kyslíkem, plazmou i laserem ručně a na řezacích strojích - svařování, navařování a pájení součástí i konstrukcí z kovových materiálů a jejich slitin elektrickým obloukem nebo plynovým svařovacím zařízením různými technologiemi - konečná úprava svarů, čištění a provádění zkoušek jakosti svaru.

Povolání je vykonáváno v širokém spektru lidské činnosti na stavbách, v dílnách, továrních a energetických provozech, v zemědělství. Je třeba počítat s vlivy chemických látek, mnohdy s hlučným a prašným prostředím a s různými druhy plamenů, jisker apod.

Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je absolvování svářečského kurzu a složení příslušné zkoušky, zručnost, soustředěnost, rychlost reakce, technické myšlení, dobrý zrak.

Po povolání je na trhu práce velmi vysoká poptávka.