Rukavičkář

Úkolem rukavičkáře je zhotovovat různé druhy rukavic. Rukavičkář je zpravidla zaměřen buď na kožené nebo na textilní rukavice. Pracovními činnostmi jsou - zhotovování sportovních rukavic z různých druhů rukavičkářských usní, především kozin, kozlečin, jehnětin a vepřovic speciálně vyčiněných (například z napa, glazé, doga, šér, lícový zámiš, mocheto) spočívající především ve zpracovávání, přípravě a stříhání usní - ručně pomocí nástrojů a pomůcek i pomocí strojů - vykreslování základních poloh textilních dílců - řezání a vrstvení textilních materiálů - lemování, našívání, prošívání a šití všech druhů rukavic na šicích a různých speciálních strojích - šití podšívek do rukavic - lepení, vyšívání ozdob, perforování - žehlení a tvarování hotových rukavic.

Povolání je vykonáváno v prostředí rukavičkářských dílen, které mají textilní nebo kožedělný charakter, je třeba počítat s hlučností.

Pracovními prostředky jsou šicí a vyšívací stroje, píchací, vysekávací, perforovací, párovací a leštící stroje, obraceče rukavic, nůžky, jehly, žehličky a žehlící stoly.

Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je absolvování tříletého učebního oboru Výrobce textilních rukavic nebo tříletého učebního oboru Rukavičkář (tento obor je zaměřen na kožené rukavice), zručnost, trpělivost.

Poptávka trhu práce po tomto povolání není příliš velká. Žádané jsou spíš univerzální šičky a švadleny.