Sociální pracovník
Úkolem sociálního pracovníka je pomáhat lidem při řešení jejich tíživé sociální situace. Pracovními činnostmi jsou - zjišťování celkové sociální situace obyvatel v určitém územněsprávním celku - zjišťování skutečné situace v rodinách, které mají problémy s nevyhovujícím bydlením, s neúnosnou finanční situací, s požíváním alkoholu či drog některého člena rodiny, u občanů, kteří z důvodu vysokého věku, nemoci nebo jiného postižení nejsou schopni se o sebe sami postarat - hledání řešení situace spolu s postiženým občanem, poskytování potřebného sociálně právního a sociálně zdravotního poradenství vč. pomoci při podávání různých žádostí a formulářů - koordinování a zabezpečování pečovatelské služby v příslušném územním celku po stránce odborné, provozní i ekonomické včetně kontrolní činnosti - navrhování a v naléhavých případech realizace okamžitého umístění obtížně vychovatelných dětí a mladistvých do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů do rozhodnutí soudu - sociální práce mezi uprchlíky, bezdomovci, příp. i agresívními jednotlivci - odborná činnost ve střediscích drogové a jiné závislosti - zastupování občanů při soudním a správním řízení.
Povolání je vykonáváno jak v kancelářích úřadů i v domácnostech občanů bez nepříznivých vlivů pracovního prostředí, je ale třeba počítat s různými lidskými typy, s nimiž se přijde do kontaktu, včetně agresívních.
Nejpoužívanějšími pracovními prostředky jsou výpočetní technika, psací potřeby, spisové materiály a hlavně mluvené slovo.
Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je absolvování studijního oboru střední odborné, vyšší odborné nebo vysoké školy se sociálním nebo se sociálně právním zaměřením, vztah k lidem, schopnost jednat s lidmi, kultivovaný zjev a vystupování, správnost úsudku, trpělivost.
Jedná se o povolání, které na trhu práce v současnosti nepatří mezi příliš žádané, ale z hlediska světových trendů by mělo být perspektivní.